V roce 1994 jsem poznala svého muže. Do roka a do dne jsme se vzali a zabydleli v podnájmu. Další rok to byla už garsonka po babičce, a když jsme ji další rok vyměnili za 1+1 a pořídili si první auto, rozhodli jsme se, že je čas i na první dítě.
Byla to klika, hned to vyšlo. Tenkrát nebyl internet a já nijak zvlášť nesháněla informace o průběhu těhotenství a porodu... Knížku ve stylu "od početí k porodu" jsem otevřela, zodpovědně jsem se vyděsila nad průřezy ženou ve všech dobách porodních a zase jsem to zaklapla. I tady jsem měla štěstí - nebýt toho, že jsem si přestávala vidět na špičky nohou, ani bych nevěděla, že jsem v tom. Ještě v pátém měsíci jsme stihli první dovolenou v Jugoslávii, skoro do poslední chvíle jsem chodila do práce a bylo mi fajn. Termín pan doktor vypočítal na 25.10. a když se ten den blížil, muž mě vždycky po cestě do práce odvezl k našim a cestou domů si mě zase vyzvedl. Porod mě sice neděsil, ale že mě to "přepadne" někde na ulici nebo když budu sama doma, tahle představa se mi nelíbila. Sedávala / lehávala jsem u našich v obýváku rozvalená v křesle a na otázku "co děláš" jsem odpovídala "čekám dítě". Tak uběhlo 25. října a pořád nic. Pan doktor byl v klidu, ale já každé píchnutí v palci u nohy podezírala, že to je už ono...
Nakonec museli doktoři kluka trochu přesvědčovat. Samostatný pokoj s postelí, vanou, televizí a kuchyňským koutem byl "nadstandard", ale díky za něj. Jediné, co jsem od muže chtěla, aby tam prostě se mnou byl. Bez něj bych asi víc řešila, jestli můžu tak nahlas nadávat nebo ne :-) Později to shrnul slovy "nikdy jsem neslyšel tolik sprostých slov najednou, a o některých jsem ani nevěděl, že existují..."
Porod proběhl tak, jak má. I když - nevím jak kdo, ale já jsem během něj neměla vznešené myšlenky typu "ještě chvíli, zvládnu to a pak budu mít konečně miminko" - spíš to bylo ve stylu "ještě chvíli, doufám že neumřu a budu to mít konečně za sebou". Nakonec se Matěj vykutálel, opatlané miminko přivázané ke mně telefonní šňůrou :-) no, a byl klid. Aspoň na chvíli :-)
Bylo to 5. listopadu 1997 ve 21:55 :-) Takže Mates, všechno nejlepší!
